Reforma justice

Ministerstvo spravedlnosti České republiky

 

Nový trestní zákoník

Obecně o trestním zákoníku

Trestní zákoník – moderní trestní kodex

  Po novém trestním zákoníku volali odborníci z justiční praxe i široká veřejnost již léta. Nutnost změny si v každodenní práci s trestním právem, pachateli a oběťmi trestné činnosti uvědomovali nejen státní zástupci, advokáti a soudci, ale také například policisté či psychiatři. Trestní zákon platný do 31. 12. 2009 byl totiž přijat v roce 1961. Je tedy nasnadě, že i přes četné porevoluční novelizace zůstal nadále poplatný tehdejší státní ideologii i 20 let po revoluci. Nově přijatý trestní zákoník nabyl účinnosti 1. 1. 2010. Lze jej považovat za propracovaný koncentrát zkušeností a znalostí předních odborníků na trestní právo, který lze postavit na roveň moderních zákoníků ostatních moderních demokratických zemí.

Hlavní novinky a přínosy

 Změna systematiky trestního zákoníku

Bylo zvoleno takové uspořádání zákoníku, které proporcionálně vystihuje závažnost chráněných zájmů a již samotným uspořádáním jednotlivých hlav, dílů, oddílů i jednotlivých ustanovení ve zvláštní části vyjadřuje pořadí důležitosti chráněných zájmů podle požadavků dnešní moderní společnosti.

Nové rozdělení trestných činů na zločiny a přečiny

  • Přečiny jsou nejen všechny trestné činy z nedbalosti, ale také ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
  • Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny.
  • Zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Tato změna se promítá i do trestního řízení. U zločinů je vedeno standardní trestní řízení, u přečinů převažují zrychlené formy řízení, odklony a alternativní řešení, včetně širokého uplatnění prostředků probace a mediace.

Zpřísnění postihů za nejzávažnější trestné činy

Zpřísnění postihů za nejzávažnější trestné činy proti životu a zdraví (vražda, úmyslné ublížení na zdraví atd.) a některých trestných činů proti svobodě a proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. loupež, znásilnění). Zpřísnění v této oblasti je reakcí na nové negativní jevy ve společnosti, nové formy trestné činnosti, zvyšující se brutalitu či organizovaný zločin.

  • Horní hranice sazby trestu odnětí svobody z 15 => 20 let
  • Výjimečný trest: nejen doživotí, ale i trest odnětí svobody od 20 do 30 let
  • Výrazně přísnější trestání recidivy

 

Alternativní tresty

Posílení úlohy alternativních trestů je jednou z hlavních nových koncepčních změn. Trest odnětí svobody má být určen především těm, které musí společnost izolovat, a proto také již zmíněné zpřísnění. V případě méně závažné trestné činnosti však často účinnější než vězení mohou být jiné, tzv. alternativní tresty, např. obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz činnosti aj. Nově se zavádí alternativní trest domácího vězení či zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce až do deseti let.

  • Více prostoru pro individualizaci trestání tak, aby uložený trest lépe odpovídal konkrétnímu pachateli a konkrétnímu činu.

 

Snaha o větší vyváženost prevence a represe v oblasti trestní politiky

Stejně jako jiné moderní trestní kodexy evropských států vychází i náš nový trestní zákoník z přesvědčení, že ochranu demokratického státního a společenského zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je proto třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech, což odpovídá jedné ze základních zásad trestního práva, tzv. zásadě subsidiarity. Úspěšná trestní politika proto spočívá ve vhodném vyvažování prevence a represe.

Zavedení formálního pojetí trestného činu s materiálním korektivem

Trestní zákoník opouští dosavadní materiální pojetí trestného činu a zavádí formální pojetí trestného činu, které je obvyklé ve většině demokratických zemí, a to ve spojení s materiálním korektivem, podle něhož trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů (princip „ultima ratio“).

 Trestní odpovědnost od 15 let

  • Dne 12. srpna prezident České republiky Václav Klaus podepsal novelu trestního zákoníku stanovující věkovou hranici trestní odpovědnosti od 15 let.

Tímto zrušil původní návrh kodexu snižující trestní odpovědnost na 14 let, který nestihl nabýt platnosti. Návrh předložený v červnu komunistickými poslankyněmi schválila poslanecká sněmovna 19. června 2009. Senát neschválil žádný z pozměňovacích návrhů, k přijetí novely chyběly dva hlasy. Po uplynutí měsíční lhůty, kterou má senát na projednání zákonů, byl návrh v souladu s Ústavou ČR předložen prezidentovi jako přijatý. Snížení věkové hranice trestní odpovědnosti bylo jednou z nejdiskutovanějších změn po celou dobu projednávání nového trestního zákoníku. O problematice se vedly odborné debaty i polemiky nejen v průběhu celé přípravy nové kodifikace, ale také po jejím přijetí. Cílem snížení věkové hranice bylo umožnění účinnějších postihů dětských zločinců. Proti snižování se však vyslovila řada kritiků, kteří napadali především uspíšení sexuálního života mládeže.